Profesor Mysliveček: Posvítili jsme si na biorytmy
Výzkumníci z Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy pod vedením profesora Jaromíra Myslivečka popsali, které oblasti mozku jsou u myší zodpovědné za řízení biorytmů pohybových aktivit. Výzkum českých vědců ocenil vědecký svět, jejich práci publikoval v červnu 2020 časopis Brain Structure & Function.
Pavelka: Hledáme geometrii v přírodních procesech
„Kde je hmota, tam je geometrie,“ prohlásil kdysi slavný matematik a astronom Johannes Kepler. A Michal Pavelka z Matematicko-fyzikální fakulty UK (MFF UK) tento výrok s oblibou cituje. „Vystihuje totiž náš výzkum,“ vysvětluje. Za projekt Víceškálová nerovnovážná termodynamika byl oceněn Cenou předsedkyně Grantové agentury ČR (GA ČR).
Šrámková: Jediným limitem léčby je současné vědecké poznání
MUDr. Lucie Šrámková, Ph.D. je skvělým příkladem toho, jak úspěšně využívat nejnovější vědecké poznatky v klinické praxi. Působí jako lékařka na Klinice dětské hematologie a onkologie při Fakultní Nemocnici Motol a 2. LF UK a specializuje se na léčbu akutních dětských leukémií.
Průměrné teploty rostou, a v poslední době příliš rychle
Vědec a pedagog Jaromír Antoch z MFF UK analyzoval spolu s kolegyní z Fakulty stavební ČVUT veškeré doposud naměřené hodnoty teplot z pražského Klementina a za použití pokročilých statistických metod mimo jiné prokázali, že v posledních zhruba třiceti letech vzrůstá průměrná roční teplota výrazně rychleji než v letech 1837-1987.
Jak Lukáš Laibl s týmem k ordovickému členovci přišel
Časopis Geological Magazine přinesl v květnu 2020 informace o výzkumu mezinárodního vědeckého týmu, jemuž se podařilo popsat nový druh živočicha pocházejícího ze 480 milionů let starých hornin marockého Antiatlasu. V týmu byl i Lukáš Laibl z Přírodovědecké fakulty UK, odborník na prvohorní členovce.
Když pozitivní nutně neznamená nakažený
Spolehlivost, sensitivita, specificita – statistické pojmy, se kterými se v době koronavirové pandemie často setkáváme, ne vždy jim ale plně rozumíme a chápeme jejich zásadní dopady. Vědci z CERGE-EI v rámci projektu IDEAanti COVID-19 přišli s jednoduchou on-line aplikací a vysvětleními na příkladech z běžného života.
Kmoch: Naše metoda celé testování zjednoduší a zrychlí
Profesor Stanislav Kmoch se již třicet let věnuje výzkumu vzácných onemocnění. V současné koronavirové pandemii poznatky z jeho laboratoře výrazným způsobem přispěly k vývoji nového postupu pro diagnostiku covid-19 a další virová onemocnění. „Je to vedlejší, ale hezký výsledek našeho dlouholetého výzkumu vzácných onemocnění,“ popisuje vznik univerzitního spin-offu GeneSpector.
V ČR se vyrábí Remdesivir pro výzkumné účely, jako první ho využívá BIOCEV
Středočeská firma Santiago chemikálie vyrábí pro výzkumné účely Remdesivir a další čtyři potenciální léčiva proti onemocnění covid-19. Tyto látky pomohou vědcům při výzkumech a hledání dalších léčiv. Jako první v ČR tuto sadu látek, která nese jméno AVIROMIX, získal darem BIOCEV, společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy.
Sluneční králové: Top 10 vystavených objevů
V Národním muzeu budou od 31. srpna do 7. února 2021 na výstavě Sluneční králové k vidění desítky starověkých artefaktů. Vědci Univerzity Karlovy z nich vybrali 10 výjimečných exponátů, jejichž snímky s odbornými komentáři poskytli magazínu Forum.
Widimský: Kardiovaskulární výzkum UK je na špičkové úrovni
„Nejlepším vysvědčením je pro nás právě toto speciální číslo,“ komentuje přední český kardiolog a také děkan 3. lékařské fakulty UK prof. Petr Widimský vydání speciálního čísla prestižního vědeckého časopisu European Heart Journal Supplements, které je celé o kardiovaskulárním výzkumu na Univerzitě Karlově.
Klíčovým úkolem lidské existence je rozumět vlastnímu životu ve světle toho, co se děje
Dr. Petr Prášek se zabývá fenomenologií. Filozofie si ho získala především díky problematizování samozřejmostí a přístupem ke světu a životu na základě kritického myšlení. Za dizertační práci pojednávající o lidské existenci získal Bolzanovu cenu UK.
Sledovat interakci v krevním séru je jako sedět v kotli na stadionu
„Fascinuje mě ta šíře oblastí, do níž nám biosenzory umožňují nahlédnout. Dokážeme jejich prostřednictvím detekovat molekuly související se vznikem a rozvojem nemocí, toxiny ze sinic, bakterie ve vzorcích jídla a podobně,“ říká letošní laureátka Bolzanovy ceny Markéta Bocková.
Potřebuji intelektuální výzvu
Vědu považuje za jedno ze svobodných zaměstnání. Pochvaluje si, že může v laboratoři strávit třeba i celou noc. Svou vědeckou kariéru dokázala skvěle skloubit s mateřskými povinnostmi. Seznamte se s Klárou Hlouchovou, výjimečnou ženou a vědkyní, , které Univerzita Karlova v rámci prestižního programu Primus umožnila založit výzkumnou skupinu zabývající se syntetickou biologií.
V Československu programátoři využívali hry k výsměchu režimu
Vášeň pro počítače odstartovala u Jaroslava Švelcha v kanceláři jeho otce, který v 80. letech pracoval jako programátor pro Solo Sušice. Při čekání na rodiče se autor knihy s názvem Jak obehrát železnou oponu zabavoval na východoněmeckém počítači Robotron.
Agha: Velká vyprávění se k právu tradičně váží
Kniha Právo v kontextu umění, filmu a literatury zkoumá klíčová témata práva a právní vědy prostřednictvím zásadních filmových, uměleckých, a literárních děl. "Ne-právníkům může ukázat, proč je důležité právo znát a právníkům, proč je důležité nežít jen ve světě práva," představuje knihu vedoucí autorského kolektivu Petr Agha z Právnické fakulty UK.
-
FORUM 68 4/2024
Pro čtenáře FORUM nabízíme k prolistování kompletní archiv čísel ve formátu PDF. Těšíme se na Vaše podněty pro další témata našeho časopisu.
-
FORUM EN 13 2024
Readers of Forum EN can read the latest issue or older ones in our complete online archive.
