U mrtvice rozeznáváme až 20 základních příznaků
Medicína má pověst oboru, jenž se pohybuje na pomezí vědy a umění. Dlouhodobé sbírání dat a jejich vyhodnocování na národní úrovni však bylo zanedbávanou disciplínou. Průkopníkem těchto postupů a odborníkem na cévní mozkovou příhodu je primář Neurologické kliniky FN Motol a 2. lékařské fakulty UK Aleš Tomek.
Právo ji učí argumenty, atletika překonávat limity
Magdalena Šlapáková zvládá překonávat překážky na atletickém ovále i ve studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Kterou cestou se nakonec vydá, ukáže budoucnost.
Krištoufek: Doktorské studium je kariérní rozhodnutí
Od března 2025 začala platit novela zákona o vysokých školách, která upravuje podmínky doktorského studia. „Reforma je krok správným směrem, i když procesně není zvládnutá úplně dobře,“ komentuje změny prorektor Ladislav Krištoufek.
Plzeňský tým je na stopě nové léčby rakoviny
Mluví se o nich jako o speciálních jednotkách imunitního systému. Jejich hlavními úkoly jsou zabíjet a regulovat. Mezi světové průkopníky výzkumu iNKT buněk patří Laboratoř nádorové biologie a imunoterapie, kterou vede Monika Holubová.
Bodnárová o judu: Líbilo se jí kimono a chtěla se prát
Před rokem změnila v judu váhovou kategorii a od té doby sbírá největší úspěchy. Studentka FTVS UK Tereza Bodnárová vybojovala na letní univerziádě bronzovou medaili a pokračuje ve svém snu o olympiádě.
Martin Volek: Z doktorátu budu těžit celý život
„Doktorát není jenom o vlastním výzkumu. Psaní dizertace, vedení magisterských studujících, přípravy přednášek, popularizace – to všechno je jeho součástí, což možná nemusí někoho tolik bavit, ale naučí se z toho strašně moc“, říká Martin Volek.
Vědkyně Kholová: Práce je pro mě jako detektivka
„Každá zkušenost, ať už pozitivní nebo negativní, je dobrá. Díky rozbitému přístroji jsem se třeba skvěle naučila skvěle připravovat výzkumné vzorky, což se mi hodí do teď,“ říká vědkyně Aneta Kholová, která se věnuje výzkumu nanovláken.
Univerziáda byla úspěšná, studenti UK přispěli i medailemi
Sedmadvacet studentů a studentek Univerzity Karlovy bylo součástí české výpravy na Letních světových univerzitních hrách v německém regionu Porýní-Podhůří. A rozhodně byli vidět. Na celkovém zisku 11 medailí se podíleli třemi cennými kovy a postarali se i o další skvělé výsledky.
Biofyzik Vyklický má rád vědu bez zbytečných průtahů
„Útlum v biotechnologickém sektoru v USA probíhá už několik let. Trump to jen možná urychlil nebo zvýraznil,“ říká Vojtěch Vyklický, vědec, který prošel Matfyzem, Akademií věd i Kalifornskou univerzitou v Berkeley.
K veslování mě přivedla babička. Pojedu s ní závod
Jednou z ní možná bude skvělá učitelka zeměpisu, ale zatím Anna Šantrůčková sbírá medaile ve veslování. Tu poslední vylovila v německém Duisburgu, kde ovládla závod ve skifu na Letních světových univerzitních hrách.
Vědkyně z CERGE-EI: Česko plýtvá potenciálem nadaných
Nová studie ekonomek Miroslavy Federičové a Aleny Bičákové dokládá, že ne vždy jsou schopnosti talentovaných uplatněny: „Jejich okolí totiž často o jejich talentu neví a mnohdy si ho nejsou vědomi ani oni sami,“ uvádějí autorky.
Kapitán volejbalistů Svoboda: Táta mě snad nevydědí
Jan Svoboda patří do kádru volejbalové reprezentace, přesto když může, neváhá obléct trikot Univerzity Karlovy v univerzitní lize. A na probíhající univerziádě je dokonce kapitánem českého národního týmu.
Profesor Weiss v Praze: O pádu starověkých civilizací i klimatu
Profesor Harvey Weiss z Yale University spolupořádal vědeckou konferenci v Praze. Pro magazín Forum hovoří o kolapsu starověkých říší, klimatických výzvách naší doby i proč věda v USA čelí znepokojivým výzvám.
Od alergie na chlor mezi nejlepší plavce světa
Mezi českými reprezentanty v plavání je na Letních světových univerzitních hrách i student Filozofické fakulty UK Michal Judickij. Přitom jako malý trpěl alergií na chlor, který se používá v bazénech jako dezinfekční prostředek.
Karolína Pštross: Silná společnost stojí na vědě
V době postpandemické, rozkmitané geopolitickými otřesy, je pro společnost životně důležité naslouchat poznatkům vědy a rozvíjet kritické myšlení. To je jeden z hlavních důvodů, proč by měli vědci a vědkyně šířit výsledky svého bádání, podotýká Karolína Pštross z FSV UK.
