Okcitánsky se při troše štěstí stále domluvíte
„Ať děláte cokoliv, záleží nejvíc na lidech okolo vás. Leckdy na jednom konkrétním člověku,“ říká historik Vít Pokorný, jehož osobní setkání přivedlo k výzkumu dnes početně malého, ale stále živého románského jazyka – okcitánštiny.
Mluvte s AI jako s člověkem. Může vás myšlenkově posunout
„Všechno je odvislé od dobře napsané instrukce neboli promptu, pro AI. Pak je umělá inteligence schopná kvalitního feedbacku, interaktivního vzdělávání, ale dokáže i snížit míru dezinformací ve společnosti,“ říká Martin Richter z FSV UK.
Havelková z Oxfordu: Jak právní systém přehlíží ženy
„Mnoho lidí v Česku žije v nejistotě, a když pak najednou začnete zpochybňovat i gender – jednu z těch ‚posledních jistot‘, je přirozené, že se setkáte s odporem,“ říká právnička Barbara Havelková, která působí na Oxfordské univerzitě.
Aarhus University: Důraz na vědu a její společenský dopad
Aarhus University je druhou největší a druhou nejstarší univerzitou v Dánsku a vyniká silným mezinárodním zaměřením a interdisciplinárním přístupem ke vzdělávání a výzkumu, což jí umožňuje efektivně řešit komplexní globální výzvy.
Respekt, slušnost, důstojnost. Ombudsosoby přejí Karlovce
Univerzita Karlova 18. října 2024 hostí první celostátní konferenci ombudsmanů ČR. U příležitosti Mezinárodního dne ombudsmanů jsme vyzvali osoby na fakultách pověřené dohledem na „zdravou“ atmosféru a zeptali se: Co Karlovce přejete?
Koblížek: AI patologa nenahradí, jeho práci zefektivní
Miroslav Koblížek je lektor patologie na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Nezabývá se ovšem jen medicínou, ale má i řadu dalších zájmů. To využívá ve svém výzkumu, kde se snaží ve svém oboru využít vymožeností umělé inteligence.
Na fakultách vznikají Centra podpory výuky
Stěžejním tématem konference platformy Paedagogium bude činnost fakultních Center podpory výuky a sdílení příkladů dobré praxe ze zahraničí. „Rádi bychom upevnili komunitu lidí, jejichž společným cílem je rozvíjení pedagogických dovedností akademiček a akademiků,“ říkají předseda Paedagogia David Hurný a koordinátor platformy Bartłomiej Wróblewski.
Na FSV poradí, jak nenaletět greenwashingu
„Nejlepší obal je žádný obal,“ míní Petra Koudelková z Fakulty sociálních věd UK, která se zabývá tématem komunikace udržitelnosti, té dobré i špatné praxe. Udržitelný způsob života podle ní může být relativně jednoduchý, a dokonce i levnější.
Věda na UK: Vyvíjí technologie pro prevenci těhotenských komplikací
„Náš dlouhodobý výzkum je věnován vývoji nových technologií pro prvotrimestrální screening těhotenských komplikací,“ říká vědkyně-lékařka Ilona Hromadníková z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu pro péči o matku a dítě.
Spoluprací univerzit vznikla mimořádná výstava a kniha
Od konce září je v knihovně pražské Vyšší odborné školy Jabok k vidění mimořádná výstava Prameny křesťanství: rozhovor obrazů a slov. Jde o výsledek meziuniverzitního projektu mezi Evangelickou teologickou fakultou a Západočeskou univerzitou v Plzni.
CERN není jen laboratoř částicové fyziky, ale líheň specialistů
Díky úzké spolupráci CERNu s MFF UK uzavíráme oslavu jeho 70. narozenin rozhovorem s experimentálním částicovým fyzikem Martinem Rybářem. Ten pracuje na experimentu ATLAS v CERNu a popularizuje vědu.
Vyhrožování mučením byla častá metoda vyšetřování
Josef Vacek prošel tisíce raně novověkých psaných dokumentů. Jak se nový trestní řád, který stále počítá s mučením jako jednou z metod výslechu, promítá do rozhodování soudů? I to je tématem jeho výzkumu.
Nový akademický rok na Univerzitě Karlově zahájen!
Kde jinde odstartovat akademický rok 2024/25 než v Kampusu Hybernská. Studující vyšších ročníků tento prostor plný kreativity dávno znají. Pro prváky a prvačky to ovšem byl doslova UniKátní START do další životní fáze.
Unikátní databáze češtiny slaví. Vznikat začala před 30 lety
Díky němu víme, kde se v češtině vzalo slovo eurohujer, kde se jí houska a kde si lidé k snídani kupují pletýnky. Před 30 lety se začal rodit Český národní korpus, obrovská databáze psané i mluvené češtiny, prostřednictvím které lingvisté mohou systematicky zkoumat jazyk.
