Za účasti významných akademiků, děkanů přírodovědeckých fakult napříč Českou republikou, studentů i vzácných hostů v čele s japonským velvyslancem se uskutečnila oslava 100. výročí založení Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Ani pandemie koronaviru výuku na UK zcela neochromila. Studenti a vyučující se však až na výjimky během vládních karanténních opatření nemohli potkávat tváří v tvář. Zvlášť složité to bylo i pro studenty a vyučující na Fakultě tělesné výchovy a sportu, kde je společný pohyb často nezbytnou součástí studia.

Na výzkumu z titulky Science se podíleli i vědci z matfyzu

Foto: Pavla Hubálková, archiv
úterý, 23. červen 2020 14:51

Ondřej Maršálek, Kryštof Březina a Tomáš Martinek tvoří výpočetní podjednotku, která se podílela na mezinárodní studii, na kterou poutala i titulní strana prestižního časopisu Science. Spolu s vědci z ÚOCHB AV ČR, Los Angeles a Berlína detailně zmapovali proces, jak se z nekovové látky stává kov.

Přírodovědecká fakulta se 24. června 1920 stala pátou fakultou Univerzity Karlovy. O sto let později, u příležitosti oslav vzniku, poskytly redakci iForum své osobní zdravice mnohé z významných osobností, které jsou se současným životem přírodovědy úzce spjaty.

V pátek 11. listopadu proběhl na konferenci Střešovický podzim křest nové publikace Chirurgie hlavových a periferních nervů s atlasem přístupů MUDr. Radka Kaisera, který působí na Neurochirurgické a neuroonkologické klinice 1. LF UK.

Izraelská společnost stojí u zrodu nového vývoje

pondělí, 22. červen 2020 21:38

Je život v moderní společnosti v souladu s židovskými právními normami? Jsou právní rozhodnutí současných rabínů současné době přizpůsobována? Na tyto otázky odpověděl profesor Zvi Zohar, přední odborník na dějiny a vývoj židovského práva z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli.

Univerzita Karlova spustila svůj Katalog služeb, jehož prostřednictvím odborná i laická veřejnost jednoduše zjistí, jaké vědecké týmy na nejstarší české univerzitě působí a co mohou nabídnout. Mezi českými veřejnými vysokými školami a univerzitami jde o ojedinělý projekt.

Právě v těchto dnech se dostává na pulty knihkupectví první z plánované řady česky psaných komentářů ke Starému zákonu. Díky mnohaleté práci doc. Filipa Čapka z Evangelické teologické fakulty UK nyní budou moci nejen odborníci, ale i laici lépe porozumět starozákonní knize Kazatel.

Hlava nás, obratlovců, představuje pro současnou vědu zdroj řady stále nevyřešených hádanek. Tým z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK vedený Mgr. Robertem Černým, Ph.D., právě publikoval v prestižním časopise Nature článek, který má šanci přepsat nejen učebnice vývojové biologie, ale také evoluční dějiny celé skupiny.

Okolo 150 milionů korun poputuje z evropských fondů na Farmaceutickou fakultu UK. Projekt profesora Petra Solicha a jeho kolegů získá finanční podporu z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Oblast obcí Skryje a Týřovice na Křivoklátsku přitahuje pozornost všech odborníků, kteří se věnují pravěké přírodě, už od dob Joachima Barranda. Paleontologové z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK tam nyní objevili gigantické larvy trilobitů, jež obývaly moře vysokých zeměpisných šířek jižní polokoule.

Právě před pětadvaceti lety, v době přerodu Československa v demokratický stát, začal v zemi také znovu působit Ústavní soud. Po desetiletích, kdy jediná politická strana ovládala všechny složky moci, bylo obnovení této instituce jedním z hlavních úkolů politické transformace. O jeho postavení ve státě a především jeho politické roli se od té doby vedou diskuze.

V šedesátých letech ženy odkládaly podprsenky, dnes lidé zahazují boty. Bosým chodcům a běžcům však většinou nejde o to, vymanit se ze svazujících diktátů módy a společnosti, ale spíše udělat něco pro sebe.

Prestižní Bolzanovu cenu získaly tři studentky UK

pondělí, 22. červen 2020 21:36

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima ve středu 8. března ocenil prestižní Bolzanovou cenou tři studentky. Oceněny byly disertační práce z oblasti egyptologie, farmakologie a algebraické topologie.

Mgr. Kateřině Horské se podařila mimořádná věc. Jako studentku antropologie na Fakultě humanitních studií UK ji mezi sebe přijaly řádové sestry, aby mohla půl roku soustavně studovat jejich způsob života. Dostat se tak blízko k řeholníkům je pro vědce u nás i v zahraničí téměř nemožné.