Články dle značky: FF

Jmenoval se Alois Richard Nykl a stihl za svůj život (1885-1958) tolik věcí, že by se možná divil i legendární Jára Cimrman... Vědci z FF UK, arabista Josef Ženka a amerikanistka Markéta Křížová, o jeho osudech vydali v krátkém sledu hned tři knihy.

„Je to pohledný muž v důstojnické uniformě, s vyznamenáním na prsou, s prstem zabořeným do mapy a s pohledem upřeným do objektivu fotoaparátu...“ Tak začíná nová, více než sedmisetstránková kniha o díle Bohumila Kubišty, již editorsky vypravila docentka Marie Rakušanová.

Nyní už je Jan A. Kozák zpět v Česku, na pražské „fildě“, ale ještě donedávna působil v norském Bergenu. Na tamní univerzitě řešil od roku 2018 výzkumný záměr, na který získal prestižní stipendium Marie Curie-Skłodowské. Zkoumá skandinávské mýty.

Psal se rok 2015 a Evropu tříštily debaty na téma takzvané uprchlické krize. Mezi studenty z Univerzity Karlovy, kteří vyrazili pomáhat na Balkán, byl také Jakub Múčka, dnes již doktorand na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK. Kolem něj se vytvořil tým budující online Atlas dnešního světa.

Málokterá média v Česku se věnují komunikaci vědy a výzkumu tolik, jako nyní činí Deník N. Čtyři z jeho redaktorů uspořádali nedávno knihu, kterou nazvali Živly české vědy. Jsou mezi nimi různé známé vědecké „veličiny“ - včetně vědců či odchovanců Univerzity Karlovy.

Tradiční oslavy svobody a demokracie byly letos dosti jiné. Zatímco loni, při třicátém výročí „sametové revoluce“ 1989 a jubilejního vzpomínání na rok 1939, byly ulice českých měst plné lidí a akcí, aktuálně si klíčové události dějin připomněli občané a akademici kvůli epidemii spíše komorně.

Podvečer 17. listopadu patřívá slavnostnímu setkání akademické obce Univerzity Karlovy ve Velké aule Karolina a předání ocenění pro významné osobnosti univerzity. Ani letošní rok nebyl výjimkou a Univerzita Karlova ocenila pět vědců, kteří významně přispívají k odborné prestiži UK.

Alois Jirásek, Zikmund Winter, Václav Beneš Třebízský, ale také archeolog Jan Erazim Vocel či málo již známý Eduard Herold. To je výběr autorů 19. století, jejichž texty tvoří povídkovou sbírku, kterou ke 400. výročí významné události vydala ve svém vydavatelství Filozofická fakulta UK.

„Pokud je to možné, vysvětluji lidem, že mou prací není překládat slova, nýbrž situace. Překládat kulturu, přesazovat rostlinku i se substrátem,“ říká překladatel Viktor Janiš, jenž studoval na FSV UK i FF UK.

„O ničem s vámi nebudu mluvit raději než o běhání,“ komentuje svou vášeň pedagog a archeolog Ladislav Stančo z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK. Během deseti dnů dokáže zvládnout tři závody – na pět, padesát a sto kilometrů. Mezitím střídá běh, kolo a plavání. 

V Národním muzeu budou od 31. srpna do 7. února 2021 na výstavě Sluneční králové k vidění desítky starověkých artefaktů. Vědci Univerzity Karlovy z nich vybrali 10 výjimečných exponátů, jejichž snímky s odbornými komentáři poskytli magazínu Forum.

Nakladatelství Karolinum vydalo dvousvazkovou více než 1200stránkovou antologii, která čtenářům předkládá ucelený a plastický obraz italské literární renesance. Pracovat na ní začal více než před šedesáti lety komparatista Václav Černý, monumentální dílo dokončil jeho žák Jiří Pelán z Filozofické fakulty UK.