Články dle značky: historie

Letos 1. dubna uběhlo 100 let od úmrtí posledního českého krále Karla III. Přestože celé Rakousko-uherské monarchii vládl poměrně krátce, měl vřelý a dlouhodobě kladný vztah právě k českým zemím, kde prožil klíčové okamžiky svého života. Včetně studií na Karlově univerzitě.

Násilí vůči civilistům v ukrajinské Buče nevybuchlo z ničeho nic, předcházela mu řada okolností. Historici Ota Konrád a Rudolf Kučera interpretují současné události na základě výzkumu, ve kterém se zabývali násilím za první světové války a po jejím konci.

„Možná nás pozvali, protože je to balast,“ otevírají diskuzi o smyslu českých dějin autoři oceňovaného podcastu Přepište dějiny, kteří v rámci crossoveru mezi podcasty zavítali do epizody podcastu FF UK Balast, jenž pokořil první rok vysílání.

Univerzita Karlova nabízí zájemcům nejen možnost kvalitně se vzdělávat, ale také se v jejích objektech můžete ubytovat. To vůbec nejreprezentativnější ubytovací zařízení UK se nachází v historické budově Opitzova domu, jen pár kroků od Staroměstského náměstí.

Když před 666 lety povolal Karel IV. do Prahy stavitele Petra Parléře, ani on netušil, jak jeho rod ovlivní podobu gotické architektury v Evropě. Jakou stopu tito mistři zanechali, mapuje publikace Jiřího Kuthana Parléřovský mýtus: Rod Parléřů – dílo a jeho ohlas

Dnes uběhlo osmdesát let od operace Anthropoid. Historik Petr Koura z Pedagogické fakulty UK připomíná nejen osudy dvou parašutistů, kteří útok na Heydricha provedli, ale také lidí, díky nimž se podařil. Všichni zaplatili za svou odvážnou pomoc životem. 

Politolog Tomáš Bouška má velký sen: obnovit jediný dochovaný objekt z komunistického lágru Rovnost, uctít památku politických vězňů a vytvořit z takzvané Řetízkárny komunitní i vzdělávací centrum v krušnohorském regionu UNESCO.

Majáles, který minulou neděli zorganizovali studenti UK, navazuje na dlouhou, a přitom téměř neznámou tradici studentských májových setkání za komunismu. Historik Petr Blažek představuje výstavu Králové Majálesů, která připomíná šedesát let majálesových srazů mládeže. 

Anežka Přemyslovna byla česká princezna, která zasvětila svůj život pomoci bližním. Stala se i jedním ze symbolů svobody, protože byla svatořečena jen několik dní před vypuknutím sametové revoluce v listopadu 1989. Českou světici připomíná profesor Petr Kubín z Katolické teologické fakulty UK.

Petr Wohlmuth z FHS UK nechtěl pojmout krymskou válku z 19. století jen jako hrdinské vyprávění. Při práci na knize Východ proti Západu?  prostudoval deníky či osobní zápisky jejích účastníků a přinesl zkušenosti konkrétních lidí, kteří vojnou prošli.

Analýzu pylových zrn jako nový přístup k mapování nejznámější morové pandemie dějin, takzvané černé smrti, využívá nová studie publikovaná v časopise Nature Ecology and Evolution, na níž se podíleli i vědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd.

„Pánbůh nebo osud nebo dějiny tomu chtěly, že se tu stávám doktorem, aniž jsem tu řádně vystudoval…,“ zmiňoval Václav Havel ve svém děkovném projevu, když v roce 1990 přebíral ve Velké aule Univerzity Karlovy čestný doktorát. Byl první osobností, jíž byl udělen už na svobodné půdě univerzity.

Strana 1 z 4