„Všechno zlé je pro něco dobré. Důsledná hygiena rukou je ta nejúčinnější a nejlevnější prevence před virovou pandemií,“ říká zdravotní sestra Veronika Žejdlová. Tématu se dlouhodobě věnuje, napsala o něm také bakalářskou práci.

Odborníci z řady zemí tvrdí, že náhlá ztráta čichu a chuti může být projev onemocnění COVID-19 a pacient a osoby v jeho blízkém okolí by měli dodržovat karanténu. Tento příznak potvrzují ze své zkušenosti i studenti medicíny z UK, kteří jako dobrovolníci pomáhají v boji s touto nemocí.

„Jedna nová nemoc neznamená, že by ostatní lékařská odvětví ztratila dosavadní význam. Právě naopak: nesmí se omezit péče o pacienty, ale ani výzkum a vzdělávání,“ říká Martin Vejražka z 1. lékařské fakulty UK

Ani teologické fakulty UK nezůstávají během pandemie viru COVID-19 stranou dění a zapojují se do prospěšných aktivit. Studenti pomáhají seniorům s nákupy nebo venčením psů, pedagogové nabízejí duchovní útěchu i na dálku.

Zavřené stadiony, zrušené soutěže, a dokonce odložené olympijské hry v Tokiu - pandemie koronaviru v podstatě zastavila sportovní dění po celém světě. A karanténní opatření se pochopitelně výrazně dotkla i sportovců, kteří studují na FTVS UK.

Odborníci z CERGE-EI v rámci projektu “IDEA anti COVID-19” pravidelně přináší studie na téma koronavirová pandemie z pohledu ekonomie. Jeden z posledních příspěvků se týká postoje Čechů k aktuálním vládním nařízením.

Nový koronavirus SARS-CoV-2 se šíří pomocí kapének, které mohou ulpívat na povrchu předmětů. Když se kontaminovaného předmětu dotkneme, můžeme se následně sami nakazit nebo virus přenášet na další předměty.

„Je to vlastně takový stále otevřený materiál, který vznikl na základě diskuse nejprve našimi doktorandy a pak s kolegy Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK,“ říká k prospěšné aktivitě docentka Iva Holmerová.

„Když si povídáte s těžce nemocnými, můžete od nich strašně moc získat,“ říká Anežka Dašková, studentka 1. LF UK, která v nemocnici čerpá energii i životní moudrost...

Zavření škol, většiny školek a plošně doporučený home office spolu s omezením vycházení přinutil rodiny sdílet prostor a čas, jehož konec je v nedohlednu. Na malém prostoru teď pracují, učí se, hrají si, zlobí (se), hospodaří a snaží se vydobýt aspoň kousek místa a chvilky jen pro sebe.