Články dle značky: Věda

„Excelence a úspěch plodí další úspěch. Klíčem k úspěchu je přilákat skutečně kvalitní studenty a zaměstnance. Je skvělé mít úžasné budovy a zařízení, ale nakonec je to všechno o lidech,“ řekla magazínu Forum rektorka Oxfordské univerzity Irene Tracey.

„Česká věda má v zahraničí velmi dobré renomé, jsme žádanými partnery. Stále tu ale chybí větší propojení byznysu a akademického prostředí,” říká Jana Šponarová, ředitelka pro datovou strategii a biokurátorství v nadnárodní firmě Immunai.

Univerzita Karlova ve spolupráci s iniciativou Czexpats in Science i v dalším akademickém roce pokračuje v budování komunity vedoucích výzkumných skupin ze všech institucí v Česku s cílem vzájemné podpory, vzdělávání a výměny informací.

„Komunitu Czexpats tvoří čeští vědci a vědkyně se zahraniční zkušeností. Spojuje je touha své zkušenosti využít k inspiraci a zlepšení českého akademického prostředí,“ říká Matouš Glanc, absolvent PřF UK, který „pověsil na hřebík“ kariéru vědce a šéfuje iniciativě Czexpats in Science.

„Na menší ambasádě je větší prostor pro kreativitu, můžeme si definovat, co bude hlavní prioritou našeho čtyřletého působení. Já jsem si ‚za své‘ zvolila vědu a inovace,“ říká velvyslankyně ČR ve Švédském království Anita Grmelová.

Kus posledních letních prázdnin strávila v Mulbekhu. Vědkyně, biochemička Olga Heidingsfeld z Přírodovědecké fakulty UK tam pomáhala rozběhnout laboratoř. A taky se učila učit lidi v módu, který není pro našince – řekněme si otevřeně – zcela běžný.  

Skutečnost, že pacienti s roztroušenou sklerózou dnes většinou nekončí na vozíku, profesorku Evu Kubala Havrdovou nesmírně těší. Usměvavou neuroložku z 1. lékařské fakulty UK ale zároveň mrzí, že je v jejím oboru stále mnoho neznámého, neodhaleného. 

Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu FF UK se dočkal mezinárodního uznání. Americká akademie umění a věd (AAAS), jež existuje od roku 1780, jej nově přijala se čtyřicítkou zahraničních členů. „V dopise stojí, že jsme byli vybráni za přínos k rozvoji vědy a poznání světa,“ říká Bárta.

Evropská laboratoř molekulární biologie (EMBL) má aktuálně 28 členských států, více než 110 nezávislých výzkumných skupin pokrývajících široké spektrum molekulární biologie. Jak se dělá a komunikuje věda v EMBL, zjišťovala v Barceloně Pavla Hubálková.

„Jsem výsledný produkt lidí, se kterými jsem se setkal, a míst, kde jsem byl. Můj podíl je jen ten, že se nabízené příležitosti snažím využít nejlépe, jak dovedu,“‎ říká Jakub Tolar, který nyní působí jako lékař, vědec a děkan na Minnesotské univerzitě.

Představit středoškolákům Univerzitu Karlovu moderní formou podcastů a zodpovědět otázky, které je při přestupu na vysokou zajímají. To je cílem projektu Pod čepicí UKa!, který letos vyhrál interní grantovou soutěž s UKa!. Premiérový díl komentují jeho tvůrci.

Nakladatelství Karolinum vydalo knižní memoáry týkající se výzkumů profesora Leopolda Pospíšila v Melanésii. Světoznámý zakladatel etnologie práva zemřel loni v říjnu ve věku 98 let. Pracoval na Yale, radil prezidentům USA a po revoluci vyučoval na Filozofické fakultě UK.

Strana 1 z 3