Jak se cítí člověk na vozíku a jaká úskalí se pro něj skrývají v budovách, kde se potřebuje pohybovat? Proniknout, alespoň na chvíli, do světa vozíčkářů umožnil Den na vozíku, který Univerzita Karlova uspořádala s Centrem Paraple.

Je odborníkem v hepatologii, celý profesní život se věnuje problematice žlučového pigmentu bilirubinu. Profesor Libor Vítek je i nutričním poradcem nejúspěšnějších českých sportovců a autorem odborných publikací. Za otevírání výzkumných obzorů obdržel nejvyšší ocenění UK, Donatio.

„Existuje psychologická ‚první pomoc‘ – jednoduché techniky, které uleví v akutních situacích. Ale stejně jako u fyzického zdraví je důležitá prevence a trénink,“‎ říká psycholožka Anna Marie Pospíšilová z Centra Carolina UK.

„Očekávám, že se nemocnice na podzim zase částečně zaplní pacienty s covid-19, ale situace v Česku nebude tak dramatická jako na jaře,“ míní docent Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové při LFHK UK.

„Univerzita je pro mě na prvním místě a již více než třicet let je součástí mého života,“ říká Milena Králíčková, zvolená kandidátka na rektorku Univerzity Karlovy. Prorektorka pro studijní záležitosti, lékařka a vědkyně v oboru gynekologie je první ženou v historii UK, jež bude zastávat funkci rektorky.

Máme tu volební podzim. Kromě parlamentních voleb volí i mnohé veřejné vysoké školy; starají se o to akademické senáty. Jak různě jsou ty fakultní v Česku voleny a fungují, zajímalo v minulém semestru studenty předmětu Vysokoškolská vzdělávací politika na FSV UK.

V nejbližších dnech zaměstnanci Univerzity Karlovy najdou v e-mailových schránkách dotazník spokojenosti, který si klade za cíl získat data pro další směřování univerzity. „‎Vůbec poprvé je tu možnost systematicky se vyjádřit k fungování univerzity, věřím, že toho zaměstnaci využijí,“‎ říká rektor Tomáš Zima.

Eriksen: Třeba nám dojde, že opravdu není možné mít vše

Autor : Jan Velinger
Foto: Michal Novotný, Shutterstock
pondělí, 11 říjen 2021 06:59

S věhlasným norským antropologem Thomasem Hyllandem Eriksenem interview o tom, jak se v moderním světě střetává otevřenost s touhou po starých pořádcích, jak pandemie načas zastavila „přehřívání“ civilizačního růstu i o české mentalitě.

Schopnost dětí vyrovnat se s náročným obdobím pandemie odpovídá podle školních psychologů Gaussově křivce. Zhruba sedmdesát procent jej zvládlo, patnáct procent se hroutilo a patnáct procent i rozkvetlo. 

Jak složité je převádět vědecké poznatky do praxe? A jak jde dohromady působení univerzity a podnikání? Na to odpovídá Otomar Sláma, ředitel Charles University Innovations Prague (CUIP), který byl hostem podcastu Univerzity Karlovy.

Umět dobře číst je jedním z hlavních cílů, ale i největším problémem dětí na prvním stupni základních škol. Už sedm let jim s tím pomáhá aplikace Včelka. Na jaře se její tvůrci spojili s Ústavem jazykové a odborné přípravy UK a zapracovali na nové sekci pro cizince. 

Profesor Jan Royt už přes třicet let přednáší o dějinách umění, a stejně tak rád zajede do malé vesničky, aby tamním obyvatelům přiblížil příběh jejich kostela... Podělit se o své znalosti totiž považuje za povinnost vědce i věřícího člověka. 

Má pomoci s orientací v nových postupech, jež onkologie v oblasti systémové léčby nabízí. Medikomiks: Precizní onkologie je nový vzdělávací materiál, pod jehož vznikem je podepsána i Kateřina Kopečková, onkoložka 2. lékařské fakulty UK a FN Motol.

Během druhé světové války poslali nacisté více než půl milionu Čechů na tzv. nucené pracovní nasazení. Téměř dva tisíce mužů bylo posláno až do vzdáleného Norska, jejich příběhy připomínají badatelé z Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Mikrobioložka: Nahlédla jsem mimo akademickou bublinu

Autor : Blahoslav Hruška
Foto: Archiv Nely Klímové
pondělí, 20 září 2021 23:09

„Fascinuje mě celý proces vývoje léků a jejich uvádění na trh. Teď už mám představu, co vše to obnáší,“ říká mikrobioložka Nela Klímová, jedna z účastnic kurzu Svět farmaceutického průmyslu, který pořádá CPPT. Další cyklus si mohou studenti zapsat opět v zimním semestru.