Česká secese znovu ožívá ve Wittlichově knize

Autor : Lucie Kettnerová
Foto: Vladimír Šigut, Nakladatelství Karolinum
pátek, 15 leden 2021 12:08

Po téměř čtyřech desítkách let se Nakladatelství Karolinum rozhodlo vydat znovu jedno ze zásadních děl o české secesi. Při jeho revizi profesor Petr Wittlich zjistil, že práce textově obstojí i dnes, takže změna spočívá zejména v atraktivnějším grafickém zpracování a větším počtu reprodukcí.

Opuštěné dvorky, místa s potrubím, zaplevelené zahrádky, brownfieldy či zašlá depa. Takových snímků je plná kniha Město naruby. Postaral se o ni autorský tým složený z odborníků Centra pro teoretická studia (CTS). Editorem svazku o 400 stranách je sociální antropolog Radan Haluzík.

Před šesti lety šlo o takové „posezení u kafe“ hrstky matematických nadšenců. Pak se ale projektu Matematické problémy nematematiků ujala tehdejší studentka MFF UK a nynější hlavní organizátorka Kateřina Henclová, a v tomto zimním semestru už ho mělo zapsáno přes dvě stě studentů ze tří českých vysokých škol.  

PF 2021! Redakce bilancuje a odhaluje vznik kalendáře

Autor:
Foto: Vladimír Šigut, Hynek Glos, Martin Pinkas, Michal Novotný
čtvrtek, 31 prosinec 2020 10:29

Zcela nové webové stránky, přes tři stovky napsaných článků, osm vydaných časopisů včetně dvou anglických verzí a průvodce pro prváky nebo reprezentativní kalendář Univerzity Karlovy. Nejen to je výsledek práce univerzitní redakce v roce 2020.   

Vánoce, ale i židovská Chanuka upomínají vždy koncem roku na sílu víry. Michal Novotný, fotograf, jenž od října fotí pro Univerzitu Karlovu, už dvě dekády mapuje pestrost víry a náboženských rituálů v různých koutech světa. Pro vánoční Forum vybral dvacet fotografií.

Digitální technologie ve výuce: Škola hrou. Verze 4.0

Foto: Shutterstock, René Volfík
pondělí, 21 prosinec 2020 08:51

Digitální technologie je jako tužka. I s ní si dítě může ublížit. Pokud ji však používá vhodně a pod vedením odborníka, získá díky ní dovednosti nezbytné pro život v moderní společnosti. V době, kdy jsou technologie nedílnou součástí našeho světa, je nereálné držet od nich děti stranou. 

Epidemie koronaviru nabourala školní výuku, děti i mladí studenti se učí sami doma a také online. A to vše v roce, kdy si svět připomíná 350. výročí úmrtí velkého Učitele národů, Jana Amose Komenského. 

Navzdory epidemii vychází spousta skvělých knih, byť lidem chybí čirá radost z objevování knih přímo v knihkupectvích. Redakce magazínu Forum si některé přesto osahala, přečetla a nabízí stručný výběr těch, jež mají otisk Univerzity Karlovy.

Kunsthistorička: Česká avantgarda je mimořádná

Foto: Nakladatelství Karolinum, galerie, archiv
středa, 09 prosinec 2020 08:21

„Je to pohledný muž v důstojnické uniformě, s vyznamenáním na prsou, s prstem zabořeným do mapy a s pohledem upřeným do objektivu fotoaparátu...“ Tak začíná nová, více než sedmisetstránková kniha o díle Bohumila Kubišty, již editorsky vypravila docentka Marie Rakušanová.

Jestli je někdo odborníkem na svém místě, který pro svou alma mater dýchá, je to Peter Žilavý z katedry didaktiky fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Vedle toho, že zde učí, zodpovídá i za rozvoj a provoz audiovizuální techniky v budovách fakulty. 

Petr Agha má vysokoškolské tituly ze tří univerzit, pracoval na Úřadu vlády ČR, přednáší na Právnické fakultě UK, spolupracuje s Akademií věd i univerzitami v Helsinkách či Kodani. Jeho další ambice je však hodně neakademická: hodlá se postavit do boje ve stylu MMA. 

Marek Orko Vácha spíš než jasným odpovědím dává přednost poctivým otázkám a nahlížení na problémy z co nejvíce úhlů. S knězem, biologem a přednostou Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty UK jsme si povídali u příležitosti iniciativy Červená středa.

Psal se rok 2015 a Evropu tříštily debaty na téma takzvané uprchlické krize. Mezi studenty z Univerzity Karlovy, kteří vyrazili pomáhat na Balkán, byl také Jakub Múčka, dnes již doktorand na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK. Kolem něj se vytvořil tým budující online Atlas dnešního světa.

Málokterá média v Česku se věnují komunikaci vědy a výzkumu tolik, jako nyní činí Deník N. Čtyři z jeho redaktorů uspořádali nedávno knihu, kterou nazvali Živly české vědy. Jsou mezi nimi různé známé vědecké „veličiny“ - včetně vědců či odchovanců Univerzity Karlovy.

Alois Jirásek, Zikmund Winter, Václav Beneš Třebízský, ale také archeolog Jan Erazim Vocel či málo již známý Eduard Herold. To je výběr autorů 19. století, jejichž texty tvoří povídkovou sbírku, kterou ke 400. výročí významné události vydala ve svém vydavatelství Filozofická fakulta UK.