Jeden z cílů Univerzity Karlovy pro následující roky je rozvoj odolnosti (resilience). Tragické události z 21. prosince 2023, i zátěžové situace v souvislosti s koronavirovou pandemií a válkou na Ukrajině ukázaly, jak je důležité pracovat na vlastní připravenosti na krizové situace.

„Na kurzech si vyučující vyzkouší a na vlastní kůži zažijí nové výukové metody, s nimiž se nejspíš doposud nesetkali. Také se dozvědí jednoduché tipy, jež mohou okamžitě zařadit do své výuky,“ říká Anna Malečková, která stála u zrodu Centra podpory výuky na LFP UK.

„Všechno je odvislé od dobře napsané instrukce neboli promptu, pro AI. Pak je umělá inteligence schopná kvalitního feedbacku, interaktivního vzdělávání, ale dokáže i snížit míru dezinformací ve společnosti,“ říká Martin Richter z FSV UK.

Univerzita Karlova 18. října 2024 hostí první celostátní konferenci ombudsmanů ČR. U příležitosti Mezinárodního dne ombudsmanů jsme vyzvali osoby na fakultách pověřené dohledem na „zdravou“ atmosféru a zeptali se: Co Karlovce přejete?

Stěžejním tématem konference platformy Paedagogium bude činnost fakultních Center podpory výuky a sdílení příkladů dobré praxe ze zahraničí. „Rádi bychom upevnili komunitu lidí, jejichž společným cílem je rozvíjení pedagogických dovedností akademiček a akademiků,“ říkají předseda Paedagogia David Hurný a koordinátor platformy Bartłomiej Wróblewski.

„Nejlepší obal je žádný obal,“ míní Petra Koudelková z Fakulty sociálních věd UK, která se zabývá tématem komunikace udržitelnosti, té dobré i špatné praxe. Udržitelný způsob života podle ní může být relativně jednoduchý, a dokonce i levnější. 

Díky němu víme, kde se v češtině vzalo slovo eurohujer, kde se jí houska a kde si lidé k snídani kupují pletýnky. Před 30 lety se začal rodit Český národní korpus, obrovská databáze psané i mluvené češtiny, prostřednictvím které lingvisté mohou systematicky zkoumat jazyk.

Špirit: Škvoreckého čeština nemá v literatuře obdoby

Foto: Archiv Společnosti Josefa Škvoreckého, Ondřej Přibyl
pátek, 27. září 2024 09:00

„Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: ‚Tak revoluce se vodkládá na neurčito.‘“ Touto slavnou větou začíná jeden z nejzásadnějších českých románů 20. století Zbabělci. Jeho autorovi, absolventovi FF UK, Josefu Škvoreckému, by 27. září bylo sto let. 

V Brně se rozdávaly ceny České hlavičky za nejlepší vědecké práce středoškoláků. INTENTIO „Udržitelný rozvoj“, cenu Univerzity Karlovy, získali tři spolužáci z Wichterlova gymnázia Ostrava-Poruba. Cenu MFF UK, UNIVERSUM „Člověk a exaktní vědy“, obdržel Vít Perkner ze Střední ScioŠkoly Žižkov v Praze.

Kurátorka Jitka Gelnarová se ponořila do hlubin depozitářů Národního muzea, aby na světlo přinesla šestatřicet předmětů, které nevšedním způsobem zobrazují dějiny českého ženského hnutí a feministického aktivismu. Tomuto tématu se věnuje už od svých studií na UK a přednáší o něm také na FHS UK a FSV UK.

PedF UK získala spolu s Provozně ekonomickou fakultou MENDELU dva granty od Technologické agentury ČR na osvětu v oblasti plýtvání. „Navazujeme na předchozí znalosti a zkušenosti z projektu Smart Food,“ říká Igor Červený z PedF UK. 

Paralympiáda nabízí emoce, ze sportovců jsou i celebrity

Foto: PR ČPV, archiv Veroniky Mackové, František Géla
pondělí, 26. srpen 2024 07:23

Po olympiádě přichází paralympiáda a do Paříže míří i tři sportovci spojeni s Univerzitou Karlovou: atlet František Serbus, jezdkyně na koni Anastasja Vištalová a handbiková hvězda Patrik Jahoda. Podle Veroniky Mackové z FSV UK může Česko přivézt více než 10 medailí.

Univerzita Karlova od nového akademického roku používá nový, odlehčený propagační vizuální styl s korunkou, který má sjednocovat její „vizuál“. Historická pečeť ovšem na oficiálních dokumentech zůstává i nadále. Znáte její historii a význam?

„Ze zahraničních výzkumů plyne, že původci šikany na pracovišti bývají nejčastěji přímí nadřízení ve středním managementu, na univerzitách například vedoucí týmů nebo kateder,“ říká Kateřina Zábrodská, která jako jediná v Česku zkoumá problematiku šikany na univerzitách. 

Většinu svého života prožila na atletické dráze, kde jako běžkyně sbírala světové medaile, a po konci kariéry vychovala i úspěšné nástupkyně. Jarmila Kratochvílová vzpomíná nejen na svůj světový rekord, který nikdo nepřekonal už 41 let.