Jak ovlivňovalo výtvarné umění, vysoká i populární kultura nebo film literární tvorbu Franze Kafky? I to je otázka, na kterou nabízí odpovědi výstava Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem. Pro Západočeskou galerii v Plzni ji připravila Marie Rakušanová z Filozofické fakulty UK.

„Učím studenty, že žít dobrý a kvalitní život, v němž se cítíme dobře, neznamená, že se nám vždy všechno daří. Negativní emoce vypovídají o našem hodnotovém systému, učíme se díky nim hodně o sobě i o světě,“ říká Jana Kočí z PedF UK, která se věnuje rozvíjení well-beingu zejména ve vysokoškolském prostředí.

V letošním roce je to již pět let, co Univerzita Karlova získala certifikát HR Award, který cílí na zlepšování pracovních podmínek zaměstnankyň a zaměstnanců na výzkumných institucích napříč Evropou. Co vše to Univerzitě Karlově přineslo a jaké jsou plány do dalších let?

Jsou aktivní a vlivní a bez jejich práce si dnes jen stěží dokážeme činnost Univerzity Karlovy a všech jejich sedmnácti fakult představit. Jak činnost obhájců přátelské a tvůrčí atmosféry obohacuje spolupráce s dalšími univerzitami nebo k čemu je dobrá nově zavedená metodika?    

„K obávaným kmenům patřili Asmatové z dnešní indonéské části Nové Guineje. Nelze vyloučit, že zabili a snědli Michaela Rockefellera,“ líčí kulturní antropolog Martin Soukup z Fakulty sociálních věd UK, jenž vydal knižní monografii o lovu lebek a kanibalismu.

„Na pracovišti strávíme podstatnou část života, dobré vztahy s kolegy jsou proto nesmírně důležité,“ říká Iveta Čermáková, „češtinářka“ z Ústavu jazyků a lékařské terminologie 3. LF UK a kontaktní osoba pro ombudsmanku Univerzity Karlovy z Trojky.

O původ potravin se lidé dle Dany Kapitulčinové zajímají více než dříve. „V širším kontextu si uvědomují naše dopady na životní prostředí, ať už jde o klimatickou změnu či ztrátu biodiverzity,“ říká expertka na udržitelné stravování a přenášení poznatků do praxe a vzdělávání z Centra pro otázky životního prostředí UK (COŽP).

V roce 1990 se stal prvním českým ministrem životního prostředí. Profesor Bedřich Moldan ovšem stál též u zrodu Ekologické sekce Biologické společnosti při ČSAV, reprezentoval naši zemi v OSN a v roce 1992 zakládal Centrum pro otázky životního prostředí UK.