Články dle značky: PřF

Je považován za špičku ve výzkumu flebotomů a leishmanií. Založil laboratoř pro výzkum přenašečů infekčních nákaz, kde se svým týmem intenzivně přispívá k rozvoji lékařské entomologie na UK. Profesor Petr Volf byl spolu s dalšími čtyřmi vědci loni oceněn prestižní podporou Donatio.

Vrabce domácího zvolila Česká společnost ornitologická za Ptáka roku 2003, aby upozornila na pokles jeho početnosti na našem území. Běžnému druhu, který se ještě před pár desítkami let mohl chlubit nejpočetnějším výskytem, se kvůli úbytku podařilo i uhnízdit v kalendáři: od roku 2010 je 20. březen Světovým dnem vrabců.

Týden mozku je festival nejnovějších objevů a trendů ve výzkumu mozku a neurovědách, který je součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Letos probíhá celý online.

V podvečer 11. března proběhlo online předávání cen Wernera von Siemense za přínos v přírodních a technických vědách. Z Univerzity Karlovy byli oceněni čtyři laureáti v pěti kategoriích. V disertacích získala Karlovka plný hattrick.

Zvítězit v soutěži Kniha roku v jedné z největších evropských zemí je jistě úspěchem nejen autora, ale i české kultury. Stane-li se ale stejná věc podruhé, znamená to, že dotyčná země je dotyčným trochu posedlá. A právě to se nyní děje Stanislavu Komárkovi na Ukrajině.

Karpaty bere za jednu z posledních výsep divoké přírody ve střední Evropě a v podhůří milovaných Beskyd má základnu-chatu, odkud se vydává do terénu za velkými šelmami. Zoolog, molekulární biolog a ekolog Pavel Hulva ale nepohrdne ani Vysočinou a dalšími kouty republiky, kde se mihnou vlci.

Stejně jako si jiní lidé pořizují psy a kočky, pro ni jsou domácími mazlíčky plazi. Petra Frýdlová je zbožňuje i studuje. Odhalit tajemství celoživotního růstu těla plazů se jí podařilo spolu s kolegy z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK a ve spolupráci s odborníky 3. LF UK a ČVUT.

„Bioinformatika je budoucnost,“ shoduje se Marian Novotný a David Hoksza, garanti studijního oboru Bioinformatika. Na výuce spolupracují s EMBL a Max Planck Institute, čímž studentům otevírají dveře do světa už během studia. Daří se jim i výzkumně – jejich software využívá i proteinová databáze PDB.

Když jej rodiče coby kluka potřebovali zabavit, dali mu do rukou atlasy o ptácích a dinosaurech. „Jediná přeživší větev dinosaurů se mi stala osudnou i pro současný výzkum,“ říká s nadsázkou vědec Peter Mikula, který se podílí na zpochybnění hypotézy vysvětlující evoluci zpěvu opeřenců.

Mikrobiota – mikroorganismy, jež máme nejen ve střevech, ale i na povrchu těla. Na zdraví mají větší vliv, než se předpokládalo. Zuzana Jirásková Zákostelská zkoumá hlavně kožní mikrobiom, loni získala ocenění L’Oréal-UNESCO určené ženám ve vědě.

Houby považuje za opomíjené organismy, které ale v životě člověka hrají důležitou roli. Nedávno se Adéla Čmoková stala hlavní autorkou článku v časopise Fungal Diversity, který se zabývá kožními onemocněními způsobenými houbami „dermatofytózami“ přenášenými na člověka ze zvířat.

Jaké to bylo studovat v kosmopolitní Kodani? Psát diplomku v Lublani? Anebo vyjet do Vídně i se studující manželkou? To vyprávějí – v blozích a podcastech – studenti UK na webu Charles Abroad.

Sdílejte článek: