Ruská agrese na Ukrajině šokovala celý svět. Otázka, jaký příběh si o „Putinově válce“ jednou budeme vyprávět, zůstane ještě dlouho nezodpovězená. Přesto je možné se uprostřed dění alespoň pokusit nějaké odpovědi najít, a deset takových bodů nabízí v nové epizodě podcast Za Humny.

„Bojuje se tu i za naši svobodu,“ vzkázal přímo z ukrajinského Lvova doktor Radomyr Mokryk z Filozofické fakulty UK. Byl jedním z diskutujících na studentském happeningu Tohle je náš svět, ne tvoje bojiště!, který se konal večer 25. února v Kampusu Hybernská.

Propojování, vysvětlování, naslouchání a důraz na lidi a příběhy, to jsou ta klíčová sdělení, která opakovaně zaznívala na konferenci Science Communication: UK Experience, kde své zkušenosti s efektivní komunikací vědy sdíleli britští odborníci a odbornice.

Jak komunikovat téma udržitelného rozvoje a zavádět opatření tak, aby je společnost akceptovala? „Především musí lidé informacím rozumět a ztotožnit se s nimi. Musí v nich vyvolat nějakou emoci. Jedině pak je budou brát vážně a změní své chování,“ shodli se účastníci Fora udržitelného rozvoje, které proběhlo v Kampusu Hybernská.

V pondělí 7. února se ve Vlasteneckém sále Karolina poprvé sešlo kolegium nové rektorky, profesorky Mileny Králíčkové. Dvacetičlenný nejvyšší poradní orgán měl před sebou třináctibodový program a první oficiální rozhodnutí. A došlo i na předání oficiálních jmenovacích dekretů.

„Filozofie je fakt opožděná v tom smyslu, že si může vzít a má si brát čas na myšlení a nemusí se nutně vyjadřovat ke každé krizi,“ míní doktorka Tereza Matějčková z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK v novém dílu podcastu Balast.

Dánská politička a evropská komisařka „pro digitální věk“‎ Margrethe Vestagerová bývá nazývána „drakobijcem“‎ a „nejhorší noční můrou Googlu“‎, nejslavnější regulátorkou na světě, ale také inovátorkou. V pondělí 24. ledna navštívila Univerzitu Karlovu.