Články dle značky: Rozhovor

„Průvodcovství na hospitálu Kuks mě naučilo umění komunikovat s lidmi. Žádnému medikovi by neškodilo, aby byl nějaký čas i průvodcem,“ prozrazuje Jaroslav Matějka, student-třeťák ze 3. lékařské fakulty UK.

Posunout informační systémy do 21. století, těžit z internacionalizace anebo podpořit ženy-vědkyně. To jsou některé z plánů rektorky Mileny Králíčkové, jež se jako první žena ujala vedení Univerzity Karlovy. Jaké změny čekají největší univerzitu v zemi? 

Radek Skarnitzl je ředitel Fonetického ústavu FF UK a také forenzní fonetik, což je povolání, které by klidně zapadlo do detektivního románu. Často si jej totiž k vyšetřování zvou i orgány činné v trestním řízení. „Obecně nás hodně zajímá, jak svým řečovým projevem působíme na druhé,“ říká Skarnitzl.

Anežka Přemyslovna byla česká princezna, která zasvětila svůj život pomoci bližním. Stala se i jedním ze symbolů svobody, protože byla svatořečena jen několik dní před vypuknutím sametové revoluce v listopadu 1989. Českou světici připomíná profesor Petr Kubín z Katolické teologické fakulty UK.

„Důležitou součástí kvalitní výuky a výzkumu je mezioborová spolupráce. K ní by nám měla pomoci i větší koncentrace fakulty v Jinonicích,“ říká Tomáš Karásek, který od 1. února jako děkan stanul v čele Fakulty sociálních věd UK.

Téměř osm let zastával pozici personálního proděkana na 2. lékařské fakultě UK. Od 1. února 2022 profesor Marko Babjuk usedá do fakultního křesla nejvyššího – děkanského, aby v něm zahájil své první funkční období.

Pohrával si s myšlenkou, že se stane očním specialistou; ve hře je též kariéra praktického lékaře. Zatím ovšem vše zůstává otevřené. „Důležité je, abych byl blízko lidem, a aby mě práce bavila a měla smysl,“ přeje si Josef Reischig, student Lékařské fakulty UK v Plzni. Má nač navazovat. Je třetím v rodu.

Doktorandka Martina Tóthová z PedF UK zkoumala, jak si vedou středoškoláci při práci s periodickou soustavou prvků. Její studie byla zařazena mezi 365 top články vydanými Americkou chemickou společností za rok 2021. Za svůj publikační počin získala v listopadu Hlávkovu cenu.

„Nikdy jsem nezvažovala žádnou jinou kariéru, neměla jsem plán B,“‎ říká vědkyně Kateřina Rohlenová, která vede vlastní výzkumnou skupinu v Biotechnologickém ústavu AV ČR v centru BIOCEV. Snaží se pochopit komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami.

„Cítím z lidí v Afghánistánu naději. Brát jim ji mi nepřijde fér. Po nástupu Tálibánu k moci bylo nejen v českých médiích, ale všude hned jasno, co bude. Přitom to není jasné doteď,“ říká Fatima Rahimi, česká novinářka afghánského původu, absolventka Fakulty humanitních studií UK a studentka FF UK.

Andrea Daňková je zapálená a ambiciózní. A i když je absolventkou Divadelní akademie múzických umění, už během studií nabyla jiných představ o své budoucnosti. Logicky prý proto sáhla po dalším oboru a herecké studium zkombinovala se sociologií na Fakultě sociálních věd UK.

„Pokud se chce člověk dívat dopředu, měl by se nejdříve ohlédnout dozadu,“ říká profesor Pavel Pafko, významný břišní a hrudní chirurg, jehož si veřejnost spojuje v prvé řadě s léčbou prezidenta Havla a s první transplantací plic v Česku.

Je inspirativním pedagogem, inovativním vědcem, důkladným klinickým lékařem a je podepsán pod desítkami publikací z oboru anatomie, embryologie a molekulární biologie. Anatom Ondřej Naňka z 1. LF UK za rozvoj lékařské vědy a vzdělávání obdržel Cenu Arnošta z Pardubic.

Koreanistka, aktivistka i feministka. Tak média označují Ninu Špitálníkovou, jejíž kniha Svědectví o životě v KLDR (2020) vyhrála Cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika. Autorka absolvovala koreanistiku na FF UK, nyní studuje orální historii na FHS UK.

Ke sportu, který je spíše na okraji obecného zájmu, přilákali v prvních dnech olympiády miliony fanoušků u televizí. Manželé Zuzana a Tomáš Paulovi v Pekingu poprvé reprezentovali Českou republiku v curlingu a nadchli pro svůj sport další nadšence.